zápisky z Deníku šílenství

"8.10.2006, 2:08AM, Kréta, Stalos

Půlnočním sluncem zakrývá tvář, rozmáčený čaj zpívá okvětním závojům, ranní úprk taxíkem, vlhké polibky, jemný dotek. Bez pohybu cítíš a vciťuješ, teplo těla, milimetrové doteky, milionový zázrak. Tisíc & jedna noc, závoj cudnosti a pás chtíče.

Probíráš vojenské kolekce vzpomínek & chvil, jazyků, znalostí, milování, vůní. Vzpomeneš na ty cesty staletími? Úprky vteřin, tepy nočních záblesků, šelest padajících hvězd.

Pátkem třináctého rozumněj den šťastný. Svět se na křídlech obrací, přesto je to Tvé znamení. V pátek 13tého ledna 06, probral jsem se z nicoty. A před nicotou, jsi v momentě záchvatu žití, pronesl: "Pane Bože, ještě ne..." Vzpomínáš? Ne. Nevíš. Jen vyprávění jiných Ti značí cestu temnem. Žiješ!!!

Díky Nino. Díky Majký. Díky Bože..."