DIAGNÓZA

Byl jsem unavenej
a urvanej,
ne vždy mi bylo hej.
A na to hej
jsem trpělivě čekal,
i když jsem někdy hekal,
to čekání byla
moje diagnóza,
která není uvedena
v žádných chytrých
knížkách,
to bylo moje tajemství,
o tom jsem věděl svý.
Ne mánie a deprese
a všechny psychózy,
co papír unese.
Ne šuplíky,
ať byly jakkoli veliký,
ne škatulky,
když moje milá
nosila nulky.
Žádné šanony,
které mne zařazovaly
kamsi, protože jsem
chodil kamsi,
protože jsem se choval
jak čtvercový ovál,
protože mne rozesmálo
to, čemu jsem se
neměl smát,
protože jsem se nedíval
tam, kam jsem se
měl podívat,
možná, že jsem byl
málo spjat
se skutečností,
nebo až příliš?
Možná proto, že jsem se
nejmenoval Diviš,
možná, že jsem se
divil všemu,
všemu neznámému.
Ze zamřížovaného okna
jsem do neznáma
vysílal signály v éteru.
A to mi zůstalo
jako punc, který měly
vypálený lehký holky
za svoji nevěru.

síla