čtvrtek, září 28, 2006

mama trip on Crete, part I

Todle je moje "bed room" neboli "spálňa" neboli ložnica. Gdopa mi zná, může být jemně udiven pořádkem zde vedeným (jakože moje mamá zatraceně byla), ale časy se mění, hehe...nemluvě wo tom, že přeciž pannou jsem, a ty, jak známo, mají smysl pro řád věcí jaxi hvjezdně dán. To malé je můj kámo, Miwneek, dárek od Klémy & spol...
Vydáváme se na wejlet na Gramvoussu, pirátskou to zátoku. Přímo pod pevností je "střepinové pole", což v praksi neznačí střepiny zbraní střelných neboli munici, ale střepiny amfor a dalších maličkostí, jež pirátníci na lodích přepravovali.
Pohled na klidné moříčko. Pohůdka. Si představte, že když trochu fouká vánek, tak to s lodí háže jak s rejží v hlavě, to pak i ty největší pohodáři hledaj cestu na toaletník, kerej je ale wobsypanej lidma, wšichni dostávaj pytlíky na vnitřnosti a tu cestu (50 min.) doslova probl...ou. Sem zjistil, že mě se to netýká - a tak se sedí s kapitánem /a taky Petrosem :-))/ a chlemtá pifo - akurát si musíte držet sklénku. A gdyž chcete kouřit, tak ven a to vypadáte jak wopravdicky nalitý. A loď na moři nemá žádnej kolíbací rytmus, prostě to mrská jednou tak a podruhý honak...
Geologická zvláštnost wostrowa: povšimněte si tmavé linije skal...to je Kréta, kerá leze ven z vody - páč wona se potápí, hehe...tady u nás na západě máme výhodu v tom, že stoupáme (cca 3-5 mm za rok), na východě to je horčí - tam to s nima padá dolů. Dáno pohybem litosferických desek, euroasijské a africké, kerý se pod Krétou mydlej wo sebe.
Wrak ňákýho nowodobýho plawidla...ništ mošt, ale pročpa wo něm mluvím - práwje pod ním se nachází to střepinový pole - takže šnorchl und ploutve na nožky und hopá do wody (hloubka cca 2m) - akurát bacha na mořský ježury, tady těch bestijí je jak...
Pohled z pevnosti na dul, v dáli wrak lodi, v blízkosti štrůdl lidiček, kteřížto stoupají vzhůru na pevnost.
Interesující fotografije čísi zádi...upozorňuji, že toto photo není ode mne (což by logiku mělo), ale od...nu...od představitele toho hezčího a chytřejšího pohlaví.
A dou se cachat do zátoky Balos. Z vejletní lodi funguje kyvadlová přeprava v podobě člunů. Jináč taky stojí za to zůstat na vejletní lodi (tedy pokud to huž fšecko máte zmáklý), protože a poněvadž kuci námořnický vždycky vytáhnou záchrannou skluzavku a vy se můžete skluzovat...docela čučurina
Krasawice krétská...nou koment

Poctivé študium mapoida jest důležitou činností neb pak se aspoň ztratíte s pocitem předešlé řádné připravenosti, že přeci "dyť to na tý zatracený mapě je nakreslený"! A propec - hezký auto, co?
Tady to nevypadá nijak vábně, vězte, že ony bílé plochy jsou skleníkové střechy (tam pěstujou to, co by jim jináč pochcípalo - saláty etc...), každopídně nacházíme se na Falassarně, což jest jedna z těch nejhezčích plážovcovacích woblastí kouda wod mýho přebydliště.
Falassarna beach, bialy pisek, nebeska woda, spokuj...páč nejsem moc plážovací stvořenec, moje bytost wodsud plachtila na wejlet, na wykopáwky minojské civilizace, kerá tady fšude pobejwala a fšude se trousila...z wostrowa nesmíte w podstatě nic odvést páč každej šutroid je de facto relikvije minulosti.
Mamá vyráží na výlet za růžovým píckem. Elafonissi. Cestuje se autobusem směrem na jihozápad wostrovní.
Zamyšleně zádumčivý majitel taverny v Agios Sofia, mající na sobě pravý krétský kroj - bez dýky, ta by mu as vadila při přípravě frapé. Asi doumá, proč mu ty češi nedělaj kšefty. Na to kokonto de za náma a začne nás prudit, že ho nedoporučujem...Nad tavernou se nachází krápníková jeskyně se zvoničkou, gde gdyž zabimbáte, tak se vám splní, co si přejete...hm...a tak bimbám a bymbám a wono phurt ništ...(možná by měl i ten majitel bimbat, příště mu to povím, hehe).
Delegáti, tedy přestavitelé cestovních kanceláří, na ranní kávičce (eh, pardon, slečna kafe nepije, taky nekouří)...Ta nalevo je princezna Monicie I., uprostřed to tmavé je Petros I.. Nenechte se mýlit jménem, won je čehůn. Tedy napolowic... Monicie jest čehůnkou naplnic. Zbytek osazenstva tvoří kierownici neboli řidičové autobusů.
Byvší ženský klášter Chrisosskalitissa v kyklandském stylu vystavěn. Ale ženský huž tam nejsou...jeden ze schodů je prej ze zlata, ale huvidí ho iba ten, čo nespáchal žádný hřích...co myslíte, viděl jsem ho nebo ne?
Růžovej píscek elafonisský. Bajka tvrdívá, že to je červený kvůlivá prolitý krvy děcek a matek zde zavražděných, prozaici dí, že to sou rozflákaný korále. Nevím, kerou verzi preferujete, ale faktem je, že se tady koupe dost lidí, což je teda vzhledem k hromadnýmu pohřebišti docela morbidní...
Wo wo wo tom mluweem...ta linije w zadní části wobrázku sou enem mrawenečníci lidského pokolení...
Je to takový velký přírodní brouzdaliště. Z ostrowa (Elafonissi je v překladu Jelení ostrov, čert ví proč, když tady o jelena nikdy ani nezavadili) se přebrouzdáte na pláž.
Krasawice krétská...nou koment
Díra zemí neboli tunel. V popředí vidíte auto a teď si vemte, že fotka je z autobusu. Neuvěřitelné je tady možné a vlastně na denním řádku. Tunel je přesně na ten autobus. Jo, a jezdí se v obou směrech, hehe.
Krasawice krétská...todle je soutězka Topolia - to je jenom taková malá věcička, huvidíte pozdějš ještě větší masakry...
Krasawice krétská...phurt Topolia...vaší pozornosti by neměla uniknout díra v zemi vprostřed obrázku - to je wjezd do onoho tuneloidu kudmama jezděj auta i autobusy.

Dneska konec, musím travailla, rabotat, work, arbeit etc...Mama trip on Crete, part II coming soon. Stay tuned. miw

čtvrtek, září 21, 2006

krawinka od Miselina

ahojda amigos,
tak tedy todle je moc hezké, děkuji velice Mišelinowi z Anglácka, evidentně tam má hodně práce :-)
http://rest.cz/Test_tajnych_prani.html

hasta la blizta
miw

pondělí, září 18, 2006

žijte zdravě s mojí mámou :-)

tak přátelé, a to je moje maminka :-)
díky Alenko za vzpomínku na časy minulé, to je hezké. A propec, ta dáma fšecky zdraví neb v těchto chvílích je u mě na návštěvě, tj. na ostrově krétském...

sobota, září 09, 2006

photos by Radovan, made in Africa, lyrics by MIW, made in Crete

Flying Inside Your Own Body

Your lungs fill & spread themselves,
wings of pink blood, and your bones
empty themselves and become hollow.
When you breathe in you’ll lift like a balloon
and your heart is light too & huge,
beating with pure joy, pure helium.
The sun’s white winds blow through you,
there’s nothing above you,
you see the earth now as an oval jewel,
radiant & seablue with love.
It’s only in dreams you can do this.

Waking, your heart is a shaken fist,
a fine dust clogs the air you breathe in;
the sun’s a hot copper weight pressing straight
down on the think pink rind of your skull.
It’s always the moment just before gunshot.
You try & try to rise but you cannot.











If you count a leopard's spots you'll find that he has lots and lots. Only other leopards know just how many spots they grow.






















StředoZemní RadoMuž I s brýlemi a vlasy v culíku stojící. Pokud vím, tak tydle děcka nejsou jeho...ale už dlouho jsme se neviděli :-))
















StředoZemní RadoMuž II s brýlemi a vlasy v culíku letící. Obecný stereotyp nám hlásá, že se "šipka" většinou hopsá do vody. Ale třeba tam někde je, že?






















I love my little kitty
her coat is so warm.
And if I don't hurt her
she'll do me no harm
I won't pull her tail,
or drive her away
And kitty and I
very gently will play. :-)
















Elephants are lovely guys,
they're good and true and tell no lies.
They don't take more than they can eat
and always watch where they put feet.
They don't play with electric wires;
I never have heard of them starting fires.













mailové radosti

následující slovosled mi poslala lady J, jíž děkuji a polibek posílám zpětně...
*Diplomat je člověk, který Vás pošle do prdele takovým způsobem, že se na ten výlet dokonce i těšíte...*

todlek mi poslal můj přítel Radovan, pročež mnohokráte díky stotisícekrát, protože todlek mne opravdu usadilo zpátky na zem. Nebo vystřelilo zpátky na Pluto, jenž již není považován za planetu v naší soustavě...koukněte a zírejte a věřte nebo ne...
http://www.clipfish.de/player.php?videoid=MjYxMnw2Mg

a todlek je můj přítel Kuba Alexa a jeho prezentace...jděte na jeho koncert, jsou to milá setkání s anglickou muzikou podanou zjitřelou duší Kubulevou...
www.myspace.com/kubule
www.kubule.wz.cz

pátek, září 01, 2006

Láska

ještě na jednu věc jsem si vzpomněl:

LÁSKA
Když zavřu oči,
vidím Tebe,
když otevřu oči,
vidím Tebe.

krétské minizvjesťy














Seznamte
se, princezna zo Slovenska, fajna baba, nota bene z mého oboru, bene nota z mého byvšího pracoviště. Kdo by to řekl, že se potkáme na ostrově J









Moje (barové) pracoviště (mám jich víc, teda ne barů, pracovišť)...ta věc v kostkách, to jsem já.









Oáza poklidu v okamžicích, kdy moře je bez vln a větříček na 2 Beaufortech (tzn. lidi jsou pryč na pláži :-)). Klídek...









Jmenuje se Dimitris, patří mu to tady všechno, maká jak mackack (taky potom půl roku spí) a mno, řekněme, že se z nás stali kámošovci. O málokterém kretencsikovi se to dá říct.


Co na to říct...nic J


















Domlouváme půjčení biku a následnou fotoprodukci.









Velký a hodně tmavý brejle (pardon, je to TA brýle) jsou strašně důležitý. Aby nikdo neviděl, kam vidíte...











...třeba je vidět na balkón, kde se občas dějí moc hezké věci...









...ale to musíte po schodoch, po schodoch...









no a pak se jede pracovat...pro změnu...











...a je to, jejda, kdo by to do ní řekl...zatr...víc příště J J J



jedna sličná mi napsala, že na Ptakopyska to nemá...tak tedy, lady G, tady to je :-)

Ptakopysk

Hele, ptakopysk (řekli), pojď sem, ptakopysku!
(ohlédl jsem se, kde je jaký ptakopysk — rád bych osobně poznal ptakopyska — dosud jsem neměl to štěstí.)
No přece ty, ptakopysku jeden! (řekli netrpělivě a chopili mě pod paží).
Promiňte, to bude asi omyl (řekl jsem), nejsem žádný ptakopysk!
Ptakopysk a ještě lže (křikli naráz)! To už je příliš!
Jsem Tenaten, svobodný, bez vyznání (zvolal jsem), můžete se podívat do mých dokladů!
Ha, navíc falešné doklady! (Pohrozili mi prstem a mé doklady hodili do kanálu.)
Ptakopysk má přece zobák! A snáší vejce! (Chytal jsem se stébla). A já nemám ani zobák, ani nesnáším vejce!
To už se všechno naučíte, jen chtít se musí! Ale vy asi nechcete, co (významně na mne pohlédli)?
Podívejte, to byl dobrý vtip s tím ptakopyskem (pokusil jsem se usmát), ale já už musím jít, pospíchám...
Počkat počkat! Jaký dobrý vtip?! (jeden z nich si vyhrnul rukávy). Tak vy si z nás děláte legraci?!
Ale kdepak (vyhrkl jsem), to já jen tak, z nervozity...
Jen tak, jen tak! No no, ptakopysku, ovládej se přece (vzali mě znovu kolem ramen)!
Protřel jsem si oči, doufaje, že se mi to všecko jenom zdá, ale s úlekem jsem zjistil, že mi zatím narostl zobák.)
No tak vidíš, ptakopysku, že to jde, když se chce (pohladili mě po zobáku a pustili ze sevření).
(Dopadl jsem na všecky čtyři a cupital jsem za nimi, ale šli příliš rychle na mé krátké nožičky. Ucítil jsem tlak v podbřišku: věděl jsem, že musím rychle najít nějaký vhodný kout, kde bych mohl snést vejce. V dálce jsem ještě zahlédl, jak cosi pokřikujíce uchopili nějakého vzpírajícího se člověka pod paží a vlekli ho s sebou.)